Petr Čé. se v oblíbeném podniku U Karla IV. loučil se staromládeneckým životem a sdružení KP S.O.S. nemohlo u takové události pochopitelně chybět. Ze známých důvodů se oslavy zúčastnila pouza pánská část ansámblu, ta ovšem téměř v kompletním složení. K naplnění vytoužené stovky procent chyběl jen karlovarský voříšek Ing. Kubín. Večírek v prostorách pod Vyšehradem poznamenal výborný tatarák a nedobré víno a během času padl nejeden dobrovolný závazek. Významnou kapitolou byla soutěž tělesného umu a kuriozit, ve které postupně vystoupili přední umělci, kteří mají co kde na svém těle vykloubit, vyvrátit či nalomit. Bohužel naší redakci bylo znemožněno (zcela jistě v obavě o regulérnost soutěže) zúčastnit se s širokou odbornou obcí tolik favorizovanými palci na nohou. To však byl pouze začátek velmi mladé noci. Po jedenácté hodině se většina slavících přesunula uprostřed hustého deště k restauraci Suchá dáseň a menšina tam přijela služebním dělníkem Fandy Smrčka. Sám oslavenec pak dal jasný směr k volné zábavě svou jízdou na přední kapotě Favoritu. V hospodě se pak děj rozdělil do několika nezávislých proudů moderovaných tu oslavencem, tu hodně zvláštně počítajícím vrchním. Lidé se družili, objímali, staří náhodní známí se potkávali a celé osazenstvo místních štamgastů se rozdělilo na část, která pod vlivem panáku svatbu doporučovala a část, která ji pod vlivem jiného panáku rozmlouvala („On je tak citlivej. To ho zabije.“). Obě dvě se snažily prosadit svojí pravdu až do zavírací hodiny bez jednoznačného výtěze a tak zřejmě nezbude, než aby si o svém osudu rozhodl oslavenec sám. Vlivem výrazné spotřeby barových panáčků na kde co, byl návrat domů náš i našeho oslavence velmi vláčný, hlasitý, plný ztrát a nálezů, rozhovorů mezi kapkami deště a čekání na nejrůznější noční spoje.