Uprostřed jarního rozpuku, v polovině dubna, kdy díky modré, nikoliv zelené planetě, již všechno kvete začínáme se zajímat více než v zimních měsících o víkendové pobyty v přírodě. Vždyť procházka pod rozkvetlými duby, buky, habry, jilmy a třešněmi je vskutku tím pravým duševním odpočinkem. Je ale také možnotstí navštívit kraje, které již delší dobu unikaly naší přítomnosti, kraje, na které se dodnes vzpomíná s velkou úctou a hrdostí u našich táborových ohňů. Vždyť stačí jen vyslovit několik slov – brnkačka, lamabáda či kázání a hned jsme doma. A našly by se dalšía další. A zřejmě k nim bričko přibude i další výraz, podstatné jméno, které značí skutečnou pochoutku, pravou manu. Puding. Ano přátelé do Benátek jsme v dubnu vyrazili za Fandou Smrčkem nejen kochat se přírodou, ale hlavně na jeho vyhlášný pudingový piknik, o kterém nám ještě před krátkým časem nebylo nic známo a dnes o ní mluví celý region. O to větší bylo také naše překvapení, ale i slova chvály, která se adresu jeho pudingu snesly. To vše však přišlo až po úvodních zdravicích, krátkém výletu Pú a Bú na nedalekou zříceninu a příjezdu cyklistické rodiny Šoupalových. Malý oběd a krátký procházka do zámeckého parku pak zakončily redakční účast na tomto setkání, proto o dalším průběhu večera nemáme již podrobnějších zpráv.