A tak se nám ti mladí vzali. Na tvrzi, na Hájích, na tom našem, vlastně už spíš vašem Jižním Městě. Pochodovali jim k tomu mažoretky Mamá Máji a pobíhala jedna velice aktivní fotografka, takže hřejivé foto nad rodinným krbem je zaručeno. Bohužel se nemohl zúčastnit Čapík, který si raději krátce před svatbou pořídil slušivou frakturu z bouračky. Jinak se z členů a příznivců KP SOS přhasil s gratulací kde kdo. Doktor Smrček si dokonce oblékl své nejlepší výslechové sako. Abychom konečně po osmi letech řekli něco pěkného před Májou i o Michalovi – ženil se v ohromujícím obleku čokoládové barvy a choval se jako pravý gentleman. Po krátkém obřadu v malé obřadní síňce následovalo to pravé fotografické rodeo kolem kruhového půdorysu tvrze. Za bujarou fotografkou v čele se vinul had novomanželů, mažoretek a na chvostu nás, dalších amatérských fotografů s touhou proslavit se. Když už se z toho musela Michalovi i Máje motkat jejich lehce nastydlé škeble, vysvobodil je čas oběda. O podávaných delikatesách si nechte vyprávět od členů rodiny a svědků. Nás, obyčejný plebs, zajímal zejména čaj o páte podávaný v restauraci Karolína. Hostitelé nezklamali a připravili pro nás i malé milé překvapení, které nám dokonale osvětlilo, kam se z Večerníčků poděl starý dobrý Vydrýsek. Ti odvážnější z nás si vycpaninu dokonce i pohladili. Před půlnocí přišlo i na taneční vložky a kreace s tradičními matadory našich parketů. Jen věčná škoda, že zveřinový guláš a řízečky přišly na řadu až ve chvíli, kdy redakční koeficient majonézy dosáhl už dávno svého maxima. Ale je to poučením pro příště, vždyť po M+M přijdou na konci léta se svou taškařicí i O+O, a tak si šetřete játra i ledvinky na chystané chlebové hody bez omastku.