Obyvatelé Břevnova se uprostřed červnového dopoledne mohli stát svědky události v našem sdružení dosud nevídané, svatby. V kostele Břevnovského kláštera si totiž věrnost, lásku a dohled nad dětmi slibovali Petr s Kristýnou. Po společném navštěvování základní školy a domova důchodců v Plymouthu tedy definitivně nastoupili tolik proklamovanou společnou cestu životem. Pro novomanžele znamenal tenhle den spoustu změn v nejrůznějších dokladech, pro svatební hosty hlavně důvod k oslavám. Už několik posledních dnů jsme se zříkali nadměrného pojídání a pití alkoholických nápojů, aby si někdo z nás nedopatřením nezpůsobil zažívací problémy v očekávaní věcí příštích. Svatební hostina totiž probíhala v prostorách arcibiskupského paláce, což v kulinářských kuloárech vzbuzovalo představy košer nadívaných holoubátek utopených v smetanové omáčce a tajuplné palácové sudy s mešním vínem. A naše představy nezůstaly daleko od pravdy. V prostorách vzbuzujících oprávněnou úctu byla formou švédských stolů a grilů podávána krmě v pravdě rozmanitá a to s neutuchající intenzitou. Pro potřeby slehnutí naplněných břich byl připraen parket a DJ, který byl brzo podroben výslechu od tradičního výslechového autora, majora Holuba, který se ujistil, že reprodukovaná hudba bude v souladu s křesťanskou tradicí. To skutečné parketové hemžení ale pozdě večer přineslo vystoupení kapely Diktát, které se uskutečnilo navzdory předchozím informacím o zrušení jejich koncertu. A tak se můžeme jen ptát, jak to vlastně bylo? A není to jedno? Kolem půlnoci jsme se v různém stupni společenské únavy postupně všichni rozjeli do našich domovů, ale v naší pamněti zůstane ještě dlouho zarytá vzpomínka na křupavé řízečky v sezamovém těstíčku. Mňam.